Vše začalo na podzim 2013, kdy Marek Hekrle při svých toulkách přírodou okem zakopl o smrk, který visel z lesní skalky. Smrk byl téměř celý zapadaný pod nánosem starého jehličí a listí. Ze země tak zdánlivě trčely pouze větve, aniž by bylo vidět samotný kmen. Při bližším prozkoumání rostliny vyšlo najevo, že pod vrstvou této hrabanky se skrývá poměrně zajímavý kmen starého smrku. Je možné, že smrk za svého mládí rostl spokojeně vzpřímeně do té doby, než se přes něj převalil kámen či padající kmen, který ho vyvrátil a přitlačil k zemi. Častým působením deště a eroze se smrku postupně obnažovaly kořeny. Nepříliš ideální životní podmínky pro zdravý a silný růst smrku, ale příležitost pro bonsajistu. V příštím roce se Marek ke smrku vrátil ještě dvakrát, poprvé pro další ohledání a přípravu yamadori, a podruhé již s potřebným vybavením na jeho vyzvednutí. Samotné vyzvednutí pak proběhlo na konci srpna 2014. Velká část kořenů byla vysoukaná daleko od kmene a vměstnaná do několika různých skalních kapes. Kořeny bylo nutné jeden po druhém z těchto kapes pomocí háčku vyjmout a opatrně připravit na transport. Smrk byl poté zasazen spolu s těmito dlouhými kořeny do kontejneru a dostalo se mu maximální péče.
Každý bonsajista potvrdí, jaká je to úleva a radost, když na jaře začně nově vykopaný strom růst. Markův smrk rostl od samého začátku bez větších problémů a na vysoukaných větvích se začaly ještě prvního roku tvořit nové pupeny. Smrk poté “odrostl” tuto svoji první sezonu bez jakéhokoliv dalšího zásahu a již v dalším roce Marek začal obrost smrku postupně redukovat a sesazovat. Na jaře 2017 poté došlo k přesazení smrku, kdy za velké radosti pěstitele bylo možné neforemný plastový kontejner nahradit za menší pěstební mísu. Protože smrk i na toto přesazení reagoval bez obtíží (a protože Marek neměl k dispozici jiný vhodný materiál :) ), posloužil smrk na podzim téhož roku jako demo rostlina na tvarování v rámci akce To nejlepší nakonec ve Starém Městě u Uherského Hradiště, kterou pořádalo Bonsai museum Isabelia. Honza Bučil a Marek Hekrle dali smrku úvodní tvar, pro který byla využita jedna spodní větev s dobrým obrostem. Vrchol stromu pak byl přetvořen na shari a jiny. Otázkou, kterou vyřeší další pěstování a růst stromu zůstavá (ne-)začlenění slabých kořenů na levé straně báze rostliny.
Na celý vývoj této smrkové yamadori, která na základě svého vzhledu dostala přízvisko “smrk na chůdách”, se podívejte do galerie.
Kredit za fotky z tvarování patří Janu Stropnickému a portálu www.bonsai-dnes.cz
